Obec Svatý Jan pod Skalou leží necelých 5km východně od města Berouna v srdci Chráněné krajinné oblasti Český Kras a Národní přírodní rezervace Karlštejn. Tvoří ji tři místní části – Svatý Jan pod Skalou, Sedlec a Záhrabská. Předmětem této studie je vymezené území v centrální části Svatý Jan pod Skalou. Charakter obce je silně ovlivněn přírodně hodnotným okolím a přítomností významné historické památky. Obec se nachází v údolí potoka Loděnice – místně zvaném Kačák – které je obklopeno kopci. Uprostřed obce stojí barokní klášter Svatý Jan pod Skalou, který je národní kulturní památkou České Republiky. Jeho součástí je kostel Narození sv. Jana Křtitele od významného architekta Carla Luraga. Nad kláštěrem ční impozantní pás vápencových masivů Svatojánské skalní stěny.
Počtem obyvatel (necelých 200) se jedná o malou obec, která má ale velký význam jakožto turistická lokalita. Centrum obce je poutním místem a celoročně sem proudí velké množství návštěvníků – po hradu Karlštejn se jedná o druhé nejnavštěvovanější místo na Berounsku. Život obce se tedy odehrává ve dvou odlišných režimech. Přes den – a nejvíce během konání kulturních akcí – do centra obce proudí davy návštěvníků, kteří často přijíždějí autem. Navečer se oblíbené poutní místo mění v klidnou tichou vesničku.
Aktuální stav veřejných prostranství a přidruženého mobiliáře v centru obce je ve velmi zanedbaném a neuspokojivém stavu. Absence koncepce vedla k tomu, že se zde nachází velké množství různých materiálů, které na sebe nijak nenavazují. Objevují se zde různé druhy a formáty betonových a kamených dlažeb, asfalt, štěrk, mlatové povrchy a travnaté plochy. Nejdůležitější prostranství obce – předprostor kláštera – je de facto prašným šterkovým parkovištěm. Skrze obec vede asfaltová komunikace (silnice III.třídy/1169), která esteticky ani funkčně neodpovídá charakteru takto historicky významného místa. V blízkosti kostela překonává potok standardizovaný most s nevzhledným modrým ocelovým zábradlím, které je naprosto neadekvatním silničářským prvkem v tomto místě. Existující mobiliář ve formě laviček, poutačů nebo veřejného osvětlení tvoří vizuální smog. Opět postrádá jakoukoliv koncepci, je materiálově i tvarově velmi různorodý, často ve špatném technickém stavu a morálně zastaralý.
Koncept návrhu je inspirován stavem veřejných ploch před nástupem automobilismu, který je patrný na historických fotografiích obce. Plochy byly původně sjednoceny jedním materiálem – štěrkomlatem a nebylo zde rozdělení komunikací na silnici a chodník. Tyto univerzální jednolité povrchy tvořily bezbariérové přehledné prostředí. Zároveň fungovaly jako esteticky neutrální podklad pro historické a přírodní památky, který nechával místní dominanty vyniknout. Zpevněné a nezpevněné plochy mezi sebou neměly ostré hranice a okraje cest přirozeně zarůstaly a volně přecházely do zatravněných ploch.
Současné funkční a technické požadavky na povrchy v obci jsou pochopitelně jiné než v minulosti. Nicméně výše popsané principy podle nás správně pracují se specifickým historickým a přírodním kontextem obce, tudíž pro nás mohou být inspirativní i dnes. SJEDNOCENÍ povrchů a PRORŮSTÁNÍ jsou proto našimi základními návrhovými nástroji.
Navrhujeme materiálové sjednocení veřejných ploch. Veškeré zpevněné plochy jsou sjednoceny kamennou dlažbou v různých formátech podle funkčních požadavků. Zpevněné plochy nebudou mít ostré hranice s obrubníky, ale pracuje se s různou hustotou dlažby, která bude postupně prorůstat trávou a pozvolna přejde do travnatých ploch. Pomocí těchto principů se dokážeme vyrovnat jak s vesnickým charakterem malé obce, který chceme udržet, tak s přítomností významné památky a poutního místa, který tuto vesnici významem přesahuje a kapacitně zatěžuje.
Kamenná dlažba je základním prvkem našeho návrhu. Pracujeme s různými formáty. Pro místa většího lokálního významu jako jsou například vstupy do objektů navrhujeme velké ploché šlapáky. Většina pochozích ploch bude řešena jako štípaná štětová dlažba středního formátu umožňující prorůstání trávou. Skladba této dlažby bude mít různou hustotu podle požadované míry prorůstání trávou. Samotný pohyb lidí po dlažbě postupně určí, kde tráva poroste a kde ne. Tam kde zpevněná plocha vůbec není potřeba, přejde dlažba postupným gradientem až do šterkotrávy a travnatých ploch. Silnice bude vydlážděna tichou pojízdnou dlažbou. Dlažba bude z větší části vápencová doplněná o dlažbu žulovou.
Navržené dlážděné povrchy umožňují vsak dešťové vody. Asfaltová silnice bude nově předlážděna, výrazně se tak snižuje plocha nepropustných povrchů v obci. Na několika místech v obci je navrženo nové stromořadí. Jedná se o předprostor před restaurací podél silnice, plochu podél potoka v návaznosti na navržené kolmé parkování a cestu podél kláštera. V předprostoru kostela je navržen solitérní strom. Toto prostranství je dále oživeno pomocí lineárního vodního prvku – kamenné strouhy – která svým tvarem kopíruje skutečnou trasu potoka Kačák. Vodní prvkek nahrazuje stávající strouhu a má tak i praktickou funkci, když odvádí při deštích vodu od objektu kláštera. Důležitou součástí studie je úprava břehů místního potoka, které skrývají velký potenciál pro pobyt návštěvníků obce. Břehy navrhujeme na několika místech v blízkosti kláštera zpevnit pomocí kamenných bloků. Kameny budou tvořit pobytové terasy podél potoka a mimojiné budou nabízet přijemné posezení s výhledem na klášter. V blízkosti Pramene svatého Ivana navrhujeme nový kamenný přístřešek, který nahrazuje stávající dřevěný. Přístřešek je oproti stávajícímu přesunut do nižší polohy blíž k potoku, takže bude méně pohledově exponovaný, což je v blízkosti kostela žádoucí.
Mobiliář navrhujeme v přírodních materiálech – kámen a dřevo. Lavičky jsou navrženy ve formě jednoduchých kamenných bloků, pohledově tak navazují na kamennou dlažbu. Stožáry veřejného osvětlení jsou navrženy z kulatých dřevěných sloupů. Pomocí dřevěných kulatin jsou řešeny také konstrukce informačních tabulí, dopravní sloupky či označníky autobusových zastávek.
