Pozemek vnímáme jako místo s krásnými výhledy do údolí rámovaného zvlněnými kopci a se silným vztahem k okolním lesům. Žádný směr ani světovou stranu zde nepovažujeme za dominantní. Kvalitu místa vidíme naopak v tom, že okolní krajina umožňuje dům orientovat do všech stran a jednotlivé výhledy a propojení s vnějškem budou vždy intenzivní a zajímavé.
Koncept. Koncept domu je založen na vytvoření silného centrálního obytného prostoru – „náměstíčka“ – který je těžištěm života jeho obyvatel. Prostor je komponován jako hexagon a po jeho obvodě jsou navěšeny jednotlivé krabičky s různými funkcemi. Geometrie šestiúhelníku umožňuje vytvářet rozmanité výhledy do okolí a zároveň drží rozlehlý dům pohromadě svou specifickou konstrukční logikou.
Dům umisťujeme do prostoru mezi stávajícím betonovým suterénem a severozápadním svahem, k němuž se přimyká pomocí jedné z krabiček, která je do svahu částečně zapuštěna.
Obytný prostor i všechny pokoje jsou v jedné úrovni. Vnitřní provoz domu je tak bezbariérový a interiér se maximálně propojuje s exteriérem. Centrální prostor má výhledy do čtyř stran, přičemž dva směry jsou posíleny díky většímu rozevření domu. Je to severovýchodní výhled do údolí a jihozápadní výhled na louku a les. Krabičky se soukromými nebo provozními místnostmi jsou koncipovány jako pragmatické pravoúhlé objemy. Vstupuje se do nich vždy ze společného náměstíčka. Obyvatelé domu tedy mají možnost trávit čas spolu ve velkorysém sdíleném obýváku a nebo se odebrat do svých pokojů, kde mají soukromí. Mezi krabičkami vznikají venkovní terasy, které jsou kryté díky přesahům centrální dřevěné střechy hexagonu. Terasy jsou rozšířením obytného prostoru a zároveň umožňují pohyb vnějším prostředím mezi krabičkami suchou nohou. Všechny krabičky mají zelenou střechu a díky svému tvarování landscapovým způsobem začleňují dům do okolní krajiny. Dům se zdá být jednopodlažní, z krajiny zbytečně nevyčnívá a přes svoje velkorysé vnitřní uspořádání působí v okolní krajině nenápadně. Dům umožňuje svým obyvatelům trávit čas spolu a zároveň mít své soukromí. Především ale být uprostřed krajiny.