Zázemí pro sportovní oddíl Líbeznice

CELKOVÉ ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Z urbanistického pohledu se jeví nejvhodnější poloha pro nové zázemí atletického oddílu na místě stávajícího objektu technického zázemí zahrady. Tento prostor má nejlogičtější návaznost na sportovní areál a umožňuje plnohodnotně obsloužit veškeré sportovní funkce. Zbývající části pozemku jsou výrazně svažité a zejména západní část ztrácí přímou vazbu na atletické plochy, což by zhoršovalo provozní logiku a dostupnost.

Stávající objekt je navíc konstrukčně ve velmi dobrém stavu a jeho zachování představuje významný ekologický i ekonomický přínos. Návrh proto staví na maximálním využití existující hmoty i konstrukcí. Minimalizace demolic je záměrná – omezuje vznik stavebního odpadu, šetří materiálové zdroje a snižuje finanční náročnost realizace.

Pro zajištění požadovaného rozsahu provozu je však třeba stávající objem rozšířit o několik doplňujících částí. Na severní straně vzniká přístavba sociálního zázemí, v místě původního uskočeného zastřešeného prostoru je navrženo doplnění hmoty tak, aby byl dispozici dán kompaktní a provozně logický tvar. Samostatně je pak situován nevytápěný sklad sportovního vybavení. Celý soubor staveb je sjednocen společnou zastřešující konstrukcí, jež propojuje jednotlivé objemy v jeden architektonicky soudržný celek. Přesah střechy zároveň vytváří krytý předprostor orientovaný ke sportovišti, který poskytuje zázemí pro sledování sportovních výkonů i pro krátkodobé pobývání sportovců a veřejnosti.

PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Dispoziční uspořádání vychází z logiky provozu atletického oddílu a maximálního respektu ke stávající hmotě. Jižní část je vyhrazena multifunkční místnosti, která díky orientaci a prosklení nabízí kvalitní vizuální kontakt s celým sportovištěm. V rámci multifunkčního prostoru je umístěna kancelář, která je oddělitelná posuvně otočnou příčkou. Tím vzniká flexibilní prostor umožňující jak propojené, tak zcela oddělené využití obou místností. Kancelář může být v případě potřeby vybavena také samostatným vstupem.

Zbylou část původní hmoty tvoří oddělené mužské a ženské šatny, každá s vlastní sprchou a vstupem do hygienického zázemí, to je však rovněž přístupné zvenčí a je tak možné tyto provozy také zcela rozdělit.

Samostatný sklad sportovního vybavení je situován mimo hlavní provozní tok a je přístupný ze zastřešeného prostoru. Umožňuje tak snadnou manipulaci s pomůckami směrem na sportoviště.

Zastřešení stavby vytváří krytý předprostor doplněný integrovanou lavičkou. Slouží jako pohodlné místo pro sledování sportovních výkonů či čekání mezi disciplínami. Návrh je proveden tak aby nenarušoval provoz na mlatové cestě.

SPECIFIKACE KONSTRUKCÍ A MATERIÁLŮ

Konstrukční řešení návrhu staví na maximálním využití prvků stávající budovy. Zachovány jsou původní základy, ocelová nosná konstrukce i většina trámových výplní včetně střechy. Přístavby pracují se stejným konstrukčním principem a využívají lehké montované systémy, které jsou vhodné pro stavbu blízko svažitého terénu.

Obvodový plášť tvoří širší komůrkový polykarbonát, který zajišťuje příznivé tepelně technické vlastnosti a dodává budově odlehčený, soudobý výraz. Polotransparentní charakter materiálu zároveň vytváří příjemné rozptýlené světlo v interiéru. V prostoru sociálního zázemí a na místech, kde průsvitnost není žádoucí, je polykarbonát nahrazen biodeskou poskytující plnou vizuální i akustickou separaci.

Podlahy jsou navrženy v polyuretanové stěrce, která splňuje požadavky na odolnost, snadnou údržbu a hygienu v prostředí sportovního provozu. Venkovní plochy jsou pak kombinací betonu a kamenných šlapáků v trávě.

Sjednocující zastřešení je tvořeno dřevěnými trámy v pravidelném modulu, krytými ocelovým plechem.

ENERGETICKÝ KONCEPT A HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVOU VODOU

Návrh energetického řešení vychází z principu minimalizace provozních nákladů při zachování jednoduchosti a spolehlivosti provozu. Polotransparence objektu přispívá k přirozenému dennímu osvětlení interiéru a snižuje tak potřebu umělého osvětlení během dne. Současně materiál umožňuje částečné pasivní solární zisky, zejména v přechodových obdobích roku, a tím přispívá ke snížení energetické náročnosti na vytápění. Princip sekundární střechy funguje jako pasivní ochrana proti přehřívání, zajišťuje odvětrání a snižuje přenos tepelné zátěže do interiéru.

Vzhledem k malému rozsahu stavby a nízké intenzitě vnitřního provozu není účelné uvažovat o využívání šedé vody či technologicky náročných systémů recyklace. Dešťová voda je proto svedena do exteriérové retenční nádrže, která zajišťuje zadržení srážkových vod a jejich pozvolné vsakování do terénu. Toto řešení minimalizuje odtok z pozemku, pomáhá stabilizovat mikroklima a zároveň představuje finančně i provozně nenáročnou variantu plně odpovídající charakteru stavby.